Jdi na obsah Jdi na menu
 


2019-Boj o Czajánkova kasárna

14. 3. 1939 – Boj o Czajánkova kasárna – 16. 3. 2019

 

Foto Jaromír Polášek, Jiří Neborák, Jan Smekal, text Jaromír Polášek

 

Pochmurný březen 1939 ve Frýdku-Místku…. V úterý 14. března 1939 panovalo nevlídné počasí. Bylo pod mrakem, střídavě padal déšť se sněhem. Soumrak padl na Frýdek a Místek daleko dříve, nežli v předchozích dnech. Ulice byly poloprázdné. Plno bylo v místeckém kostele, ve kterém se věřící shromáždili k pobožnosti na ukončení sv. missií. Městská kina byla zaplněna, obzvláště „Městské zvukové kino v Místku“, dnešní Nová scéna Vlast, které dávalo v úterý 14. března v 18. hod. a ve 20.30 hod. americký dobrodružný film „Uragan“. Jen Němci v místeckém „Deutsches Hausu“ chystali prapory a zbraně k uvítání svých soukmenovců.

V 17.30 hod. velicí generál vojenského skupinového velitelství 5 generálmajor Keiner nařídil zahájit obsazování nejdůležitějších průmyslových částí Československé republiky – země Moravskoslezské. Obsazení prováděly: VIII. armádní sbor, XVII. armádní sbor, 4. Lei divize, 2. motorizovaná divize, 8. a 44. divize, zákopnický prapor, 56. propagační rota, výzvědná skupina 14, velitelství leteckých zbraní 14, Dunajská flotila, SS praporce „Der Führer“, „Deutschlad“ a „Adolf Hitler“.

Od hraniční čáry u Hájova nedaleko Příboru směrem k Místku vyrazily motorizované jednotky vedené plukovníkem Stoewerem. Postup Němců se zastavil u Tauberovy továrny. Mezitím velitel 8. pluku „Slezského“ plukovník Eliáš nařídil pluku pohotovost. Kolem 18. hodiny Němci projížděli podél obvodní zdi Czajánkovy továrny, kde byl umístěn III. prapor 8. pěšího pluku „Slezského“ (9. – 11. pěší rota, 12. kulometná rota). V kasárnách byli povětšinou nováčci, kteří nastoupili vojenskou službu teprve 1. března 1939. Kromě nich bylo soustředěno asi 30 aspirantů a délesloužících v kanceláři 12. roty, kde probíhal kurs polštiny za přítomnosti kpt. Karla Pavlíka a por. Karla Martínka. Velitel praporu ppluk. Štěpina byl ve své kanceláři.

Velitelem stráže byl v ten den svobodník Přibyla, do stráže postavil vojína Sagana, kdo první vystřelil, zda německý voják nebo strážný, který plnil rozkaz, se již zřejmě nepodaří zjistit. Mezi strážnými a německými vojáky se rozpoutala přestřelka. Kapitán Karel Pavlík rozkazem převzal velení, poručíka Karla Martínka ustavil svým zástupcem. Vojáci urazili zámek rotního skladiště a na Pavlíkův rozkaz byla munice rozdělována mezi střílející.

Němci se kryli v parčíku vedle budovy berní správy (dnes oddělení Policie ČR) a uprostřed ulice mezi auty. V kritické chvíli velitel III. praporu ppluk. Štěpina se dovolal telefonem na posádkové velitelství, kde byl velitelem plukovník Eliáš. Dostal rozkaz k zastavení palby a k vyjednávání s Němci. Rozkaz byl splněn teprve po vystřelení posledního náboje. Poručík Martínek, který dobře hovořil německy, uvázal na koště bílou kuchařskou blůzu a jako parlamentář vyběhl ven – mával na znamení, že vojáci zastavili palbu.

Němečtí vojáci obsadili kasárna, čeští vojáci byli odvedeni ke Štursovu pomníku, kde museli v útvarech stát přes dvě hodiny. Důstojníci z celé posádky byli zavřeni v jedné místnosti Německého domu a hlídala je stráž. Nakonec byli důstojníci propuštěni domů a mužstvo pod německým velením bylo zavedeno nazpět do ubikací v bývalé Czajánkově textilní továrně.

Mezi dvacátou a jednadvacátou hodinou byl obsazen i Frýdek a také frýdecká posádka v Neumannových kasárnách na Pekařské ulici byla odzbrojena. Podle pamětníků do Frýdku přijely dva cyklistické oddíly o síle dvou rot. Velitelem místní německé posádky byl později ustanoven mjr. Sucker. Kolem půlnoci došlo k boji také mezi strážnými muničního skladiště ve Staříči a německými vojáky Wehrmachtu. Frýdecká a místecká posádka byla definitivně zrušena k 31. červenci 1939 a ze skladu kasáren a z divizního muničního skladu ve Staříči bylo zabaveno na 30 000 pušek, 6 000 000 nábojů, 30 000 ručních granátů, 500 těžkých a 400 lehkých kulometů, kompletní výstroj pro tři pluky včetně nákladních vozidel.

V rámci boje, který trval přibližně 40-45 minut, českoslovenští vojáci vystříleli veškerou munici, kterou prokládali kvůli zastrašení Němců také větším počtem slepých nábojů. Došlo k lehkému poranění u dvou vojáků, na německé straně bylo zabito 8-16, podle některých pramenů až 25 vojáků. Ve skutečnosti byl počet na místě padlých Němců menší – mrtví byli odvezeni do Příbora. Ve frýdecké nemocnici zemřelo několik dalších německých vojáků a ti byli pohřbeni na frýdeckém hřbitově. K jejich exhumaci nikdy nedošlo (jsou pohřbeni vpravo v dolině za hroby Rudoarmejců). Polovina Czajánkových kasáren byla zbořena v roce 1943, zbytek v roce 1982 při výstavbě průtahu silnice 1/87 městem Frýdek-Místek. Originální bojová zástava 8. Pěšího pluku „Slezský“ je uložena ve Vojenském historickém ústavu Praha, její kopie se nachází v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek.

Na druhý den po okupaci Frýdku a Místku 15. března 1939 byla obě města vyzdobena nápisy „Wir sind frei“, „Wir danken unserem Führer“, všude vlály prapory s hákovými kříži, německá mládež v hnědých košilích si připínala pásky s hákovými kříži a Hitlerjugend zase pásy s dýkami. Objevili se první odrodilci, přisluhovači, zrádci a udavači, první Židé zakusili, co je v dnech příštích čeká. Říšští Němci začali překotně skupovat všechno zboží a posílali je svým rodinám v Německu, což jim umožnil výhodný kurs německé marky ke koruně v poměru 1 : 10.

Uvítání říšskoněmeckého vojska pro místní „soukmenovce“ uspořádaly místní organizace Sudetendeutsche Partei z Frýdku a Místku ve čtvrtek 23. března 1939 na frýdeckém náměstí. Frýdečtí a místečtí Němci spolu s říšskoněmeckým vojskem se zúčastnili ve veliké hojnosti slavnostního průvodu, který vyšel od frýdeckého nádraží, prošel po mostě do Místku, odtud nazpět do Frýdku na náměstí. Na tribunu bohatě vyzdobenou německými prapory vystoupil pluk. Stoewer s doprovodem dalších důstojníků, zástupců státních a samosprávních úřadů obou okresů, středních škol, provázeni děkanem a dalšími duchovními.

Slavnost zahájil předseda místní organizace SDP ve Frýdku Heidrich, hlavním řečníkem byl Heinz. Za české obyvatelstvo vystoupil frýdecký starosta odborný učitel Karel Kalus s těmito slovy: „Vážený pane plukovníku, vážené shromáždění. Dovolte mi, vážený pane plukovníku, abych Vás při dnešní slavnosti veřejně pozdravil jménem českého obyvatelstva okresu frýdeckého i místeckého jako nejvyššího velitele říšskoněmeckého vojska ve Frýdku a Místku... Ne národní vlažnost, ale národní sebevědomí – ne národní pýcha, ale národní hrdost, poctivá práce ve všech oborech, jsou základní prvky, které musí míti každý příslušník českého národa v krvi, chceme-li, aby Vůdce mohl naplnit slib, že zajistí svébytnost národa českého... Děkuji Vám, vážený pane plukovníku, předem za vše, co dobrého českému lidu činíte.“ Karel Kalus byl hrdý vlastenec a Sokol a jen těžko si můžeme představit, jak těžce tato slova vyslovoval.

Místeckým starostou byl v té době Vilém Šlapeta, okresním hejtmanem frýdeckým Dr. Mohelnický a místeckým Karel Cidlík (později byl 22. září 1941 popraven v Osvětimi). Ve stejné době došlo i k přejmenování prvních městských ulic. Tak Masarykovo náměstí (dnešní Zámecké) změnilo svůj název na „Adolf Hitler Platz“, Wilsonova třída (dnešní Masarykova) na „Hermann Göring  Strasse“, Revoluční třída dostala název „Dr. Josef Goebels Str.“, Sady Svobody se změnily na „Horst Wessel Platz“, Legionářská ulice na „Schlageter Gasse“, Žižková na „Rudolf Jung Gasse“, Radniční na „Georg Schörner Gasse“, Benešova na „Strasse des 14. März“, apod. Obdobně v Místku Němci přejmenovali Husovu ulici (Fibichova) na „Schörner Gasse“, Jiráskovu (Maxima Gorkého) na „Schubert  Gasse“, Hendrychovu kolonii (Křížkovského) na „Horst Wessel Gasse“, náměstí 28. října (dnešní náměstí Svobody) na „Adolf Hitler Platz“, Palackého třídu na „Dr. Josef Goebels Str.“, Dálnici (Beskydská tř.) na „Sudeten Str.“, Komenského ulici na „Viktoria Str.“, Novou ulici u Kubaly (Čelakovského) na „Schiller - Gasse“, apod.

Nacisté cynicky na plakátech proklamovali českým mužům a ženám tato hesla: Včera československá bezradnost, komunistický teror, židovské drzosti, mezinárodní sliby, národní nevolnost, imperialistické řinčení šavlí, vnitrostátní rozervanost a mezinárodní poručnictví, dnes velkoněmecké vedení, velkoněmecká ochrana, velkoněmecké úspěchy, velkoněmecká skutečná pomoc, velkoněmecká svoboda, velkoněmecká branná moc, velkoněmecká jednota a velkoněmecká autonomie i pro Vás. Plakáty končily sloganem „Proto: Tvoje srdce a tvoji důvěru našemu vůdci Adolfu Hitlerovi!“

 

Ve čtvrtek 14. března 2019 proběhl v 16.00 hod. u památníku 8. pěšího pluku „Slezský“ na místě někdejších Czajánkových kasáren v Místku pietní akt na připomenutí 80. výročí boje a československé vojenské historie i občanského protinacistického odboje. V sobotu 16. března 2019 od 12.00 hod. v areálu společnosti Slezan Holding, a. s. a Fauna parku ve Frýdku byl zpřístupněn dobový vojenský tábor, probíhaly ukázky vojenské techniky a materiálu a v 14.00 hod. začala rekonstrukce boje o Czajánkova kasárna, při které vystoupilo 60 vojáků v dobových uniformách. K vidění byla i menší výstava „Frýdek a Místek za nacistické okupace“, proběhla také přednáška „Boj o Czajánkova kasárna“. Vojensko-historickou ukázku a vojenskou část programu organizoval Klub vojenské historie Chotěbuz spolu s dalšími dobrovolníky z České i Slovenské republiky. Hlavním pořadatelem akce byla KULTURA F-M. Akce se zúčastnilo 1 500 – 2 000 diváků, natáčela ji Česká televize a TV Polar. Z našeho Old Fiat Clubu se přišlo podívat několik členů, předseda klubu poskytl rozhovor ČT o událostech v březnu 1939.