Jdi na obsah Jdi na menu
 


80 let od vypálení frýdecké synagogy

80 let od vypálení frýdecké synagogy

 

Mgr. Bc. Jiřina Polášková, Mgr. Jaromír Polášek

 

V pondělí 10. 6. 2019 jsme se sešli v 17.30 hod. na Revoluční ulici ve Frýdku poblíže čp. 1280, sídla firmy Chironax Frýdek-Místek, s.r.o., abychom si připomněli formou veřejné připomínky tragické výročí 80 let od vypálení frýdecké synagogy nacisty. Akci moderovala Mgr. Petra Brücknerová, zahrály a zazpívaly členky ostravské klezmerové kapely SIMCHA. Temné momenty holocaustu a nebezpečí soudobého antisemitismu přiblížila pamětnice ghetta Terezín paní RNDr. Michaela Vidláková. Prohovořil také Radek Hejret, který v úterý 11. 6. 2019 v 17.30 hod. přednesl v městské knihovně přednášku s názvem „Moderní stát Izrael“. Akci pořádala Městská knihovna Frýdek-Místek, p. o. pod záštitou Statutárního města Frýdek-Místek, hlavní zásluhu na jejím průběhu měli samozřejmě členové Vzdělávacího spolku BENE VIATIUS.

V noci z 13. na 14. června 1939 skupina mladých nacistů zapálila frýdeckou synagógu. Přednáška Mgr. Bc. Jiřiny Poláškové a Mgr. Jaromíra Poláška přiblíží osudy synagogy a židovské komunity ve Frýdku-Místku. V 17.30 hod. se uskuteční pietní akt na místě dnes již neexistující synagogy na Revoluční ulici ve Frýdku. Akci pořádá Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o. ve spolupráci s Židovskou obcí Ostrava a Statutárním městem Frýdek-Místek. Zájemci si mohou přinést s sebou svíčky – společně je pak zapálíme na místě, kde dříve stála frýdecká synagoga.

Před rokem 1890 v rakouském Slezsku existovaly čtyři státem uznané židovské náboženské obce: v Těšíně, Bílsku, Opavě a v Krnově. Dvě židovské obce působily ještě na základě starších zákonů z 18. století ve Vidnavě a v Osoblaze, mimoto působilo ještě několik židovských náboženských spolků. Do některých spolků přináleželi též Židé z Moravy. V roce 1890 na území rakouského Slezska žilo 10 042 Židů, což představovalo 1,66 % obyvatelstva. Z toho v těšínském Slezsku žila většina Židů – 7 070 osob.

Ve shromáždění 28. září 1861 koloredovští a místečtí Židé zvolili zvláštní pětičlenný výbor (Ausschuss), v jehož čele stál Filip Landsberger, který dostal za úkol založit náboženský spolek odpovídající státním zákonům. Zároveň se usnesli připravit vše pro postavení stálé modlitebny, která by vyhovovala celoročnímu provozu. O rok později 11. října 1862 bylo přijato konečné stanovisko, postavit modlitebnu na katastru Frýdku. Také bylo požádáno o schválení stanov „Židovského náboženského spolku ve Frýdku“ (Israelitische Kultus-Verein für Friedek). Výnos Zemské vlády slezské v Opavě z 23. listopadu 1863 schválil záměr založit náboženský spolek společný pro Židy ze slezského Frýdku, moravského Místku i z okolí.

Na začátku září 1864 byl položen základní kámen, výstavba synagogy pak velmi rychle pokračovala, mnoho materiálu bylo věnováno zdarma, židovští podnikatelé poskytli zdarma povozy a také původní projekt byl poměrně jednoduchý a střízlivý. Během jednoho roku byla synagóga dokončena a 14. září 1865 ji rabín Samuel Friedmann z Těšína vysvětil. Celkové náklady na stavbu dosáhly jen 20 000 zlatých. Počínaje 10. lednem 1896 se frýdecká židovská náboženská obec stala samostatnou a přestala spadat pod rabinát v Těšíně. Přestala také platit pravidelné příspěvky náboženské obci do Těšína. Frýdecký rabinát byl později umístěn v menší secesní vilce nedaleko synagógy na Drei Pruttek-Strasse, dnešní Revoluční ulici.

Prvním instalovaným frýdeckým rabínem se stal 15. srpna 1900 Juda Bergmann, tehdy pětadvacetiletý. Po slavnostním instalování mu bylo dovoleno vykonávat místo rabína jen po dva roky. Nahradil jej Dr. Jakob Drobinský z Chorvatska, který v roce 1914 odešel na nové působiště do Vídně. Až do konce války pak místo rabína zůstalo neobsazeno a novým rabínem byl zvolen v roce 1918 Dr. Jakob Spirea z Moravské Ostravy. Teprve roku 1913 se úřady shodly oficiálně na názvu „Israelitische Kultus-Verein für Friedek, Mistek und Colloredow“.

V roce 1896 došlo k přestavbě a zvětšení synagogy podle projektu místního stavitele Rudolfa Aulegka, celkové náklady na stavbu dosáhly 13 700 zlatých. Synagóga získala podobu výtvarně jednoduché stavby na obdélném půdoryse v novorománském stylu, se sedlovou střechou a s výraznějším štítem na vstupním průčelí. Bohužel se nezachovala fotografická dokumentace interiéru synagógy, ani řečniště „almemor“ čili „bima“, ani schránka na Tóru „Aron ha-kodeš“, zastřená zdobeným závěsem „parochetem“. Jen málo z původního vybavení synagógy přečkalo období německé okupace. Litinové desky desatera se dostaly do Muzea Beskyd Frýdek-Místek při bourání objektů hospodářského dvora pod Mariánským kostelem na konci 70. let minulého století – obráceny textem dolů sloužily coby dlažba před chlívkem a králíkárnou. Parochet z frýdecké synagógy je dnes v jedné ze synagóg v USA. Nedochovaly se ani mramorové pamětní desky, umístěné ve vestibulu synagogy. Zbytky synagogy byly zbořeny v prosinci 1940 a uvolněný pozemek se změnil na městský park, ten definitivně zanikl v roce 1984. Dobu války kupodivu přečkala bývalá židovská škola a židovský obecní dům, dnes sídlo společnosti Chironax Frýdek-Místek, s.r.o. Jména hlavních aktérů vypálení synagogy jsou nám známá – nikdo z nich již dnes není na živu. Tehdy to byli mladíci, zfanatizovaní nacistickou ideologií. Nechť jména paličů zůstanou v opovržení a zapomnění. Holocaust nepřežilo 486 frýdeckých a místeckých Židů a židovských obyvatel z okolních obcí.

„Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Požehnáno buď jméno jeho vznešeného království navěky. Budeš milovat Hospodina, svého boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou... Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány.“ (Dt 6,4-9)